18. listopadu 2024 jsme na YouTube vydali nahrávku tří skladeb s preparovaným klavírem. Efektní cembalo s mnoha efekty ve Třech preludiích. Propojení barokních textů se soudobou hudbou v Pěti zpěvech. A do třetice „malování soudobou hudbou“ v experimentální skladbě Sedm obrazů.
Projekt Preparovaný klavír volně navazuje na nyní odložený projekt kočovné opery Psí srdce, ze kterého jsme převzali část uměleckého týmu. Vedoucím nové umělecké akce je skladatel a ředitel Portedo o.p.s. Robert Mimra. Cílem tohoto projektu je prozkoumat možnosti preparovaného klavíru v kombinaci s cembalem, bicími a dalšími nástroji i zpěvem.
Klavírní preparace bude mít čtyři úrovně: 1. koncertní křídlo hrané na klávesy v kombinaci s hrou na struny a údery do desky. 2. standardní klavír se strunami preparovanými šrouby, vruty, izolačními páskami, gumou a dalšími materiály. 3. totálně preparovaný klavír, ke kterému najdete níže nahrávky tří skladeb i podrobnější popis sestavy totálně preparovaného klavíru s cembalem a bicími nástroji. 4. pizzicato klavír, což je pancéřový rám klavíru osazený harfovými strunami.
V referenčních skladbách jsme někde využili vícestopou hru – tj. živé hraní doplněné předem nahranými stopami. Ve dvou větách jsou použity také elektronické zvuky, ale to se ukázalo jako slepá ulička. Nekonečné možnosti nových technologií (samplery, aranžéry, efekty, mixy atd.) rozmělní již tak bohatý zvuk preparovaného klavíru, netradičních zvuků cembala a bicích.
K lidské podstatě patří od nepaměti hledání nových zvuků. Pokud jde o klávesové nástroje, tak již v 15. století Leonardo da Vinci navrhl svou violu organista (v moderní cembalové verzi zde). Hammerklavíry na konci 18. století obsahovaly různá dusítka ‒ una corda, loutnový a cembalový rejstřík, dokonce fagotový pedál, což bylo umístění papíru nebo hedvábí na basové struny (sic!). Na konci 18. století se stavěly klavíry s tzv. janičárskými efekty s až šesti pedály. Jemné zvukové odstíny umožňoval pedál una-due-tre corde (to využíval např. L. v. Beethoven ‒ v Sonátě op. 106 je pokyn „poco a poco due ed allora tutte le corde“). V roce 1844 k sustain a una corda pedálu přibyl sostenuto pedál představený na francouzské průmyslové výstavě. Zajímavé jsou experimenty Johannese Pohlmanna s užitím žaluzií, tedy mechanismu na zvednutí a spuštění víka klavíru. V 1. pol. 19. století se používala pedálová pianina ‒ pro tento nástroj napsal R. Schumann Šest studií ve formě kánonu (6 Studien in kanonischer form, op. 56).
Set "Preparovaný klavír 1.0"
Set "Preparovaný klavír 2.0"
